Jak Malzahar Láká Lidské Oběti do Voidu?

Channel:

Příběhy Runeterry

Subscribers:

30,700

Published on June 11, 2022 10:00:25 AM ● Video Link: https://www.youtube.com/watch?v=xrQ7lhVBMrs

Game:

League of Legends (2009)

Duration: 12:41

15,467 views

1,153

Příběh Malzahara a jeho přípravy pro začátek konce Runeterry..

🖤 Patreon - https://www.patreon.com/runeterra

📷 Idyiom Instagram: https://www.instagram.com/adam_spaghett/
📺 Idyiom Twitch: https://www.twitch.tv/idyiom
💬 Příběhy Runeterry Discord - https://discord.gg/vzJshBMxq5

Video bylo vytvořeno Idyiomem (hlas) a anonymním editorem.


Životopis - https://universe.leagueoflegends.com/cs_CZ/story/champion/malzahar/
Příběh: Prorokova Hostina - https://universe.leagueoflegends.com/cs_CZ/story/feast-of-the-prophet/



Pod žhavým shurimským sluncem se vždy našli tací, kteří byli požehnáni darem jasnozřivosti. Malzahar, jediný syn stárnoucích prodavačů talismanů a škapulířů, se o svém daru dozvěděl až poté, co jeho rodiče podlehli vleklé chorobě a nechali tak mladého, vystrašeného chlapce, aby se o sebe v ulicích města Amakra postaral sám. Předpovídal lidem budoucnost v bahně ulice, za peníze či za skývu chleba.

S tím, jak se jeho věštby ukazovaly být čím dál přesnějšími, rostla i jeho pověst. Pomocí svého druhého zraku předpovídal, s kým se ožení zvídavý velbloudář anebo kam se zabodne vrhací dýka v hazardní hře v bazaru. Brzy k němu začali chodit zákazníci nikoliv v zaprášených sandálech, ale ve střevících vykládaných drahokamy.

Přes to všechno však Malzahar nikdy nedokázal spatřit vlastní osud. Jeho budoucnost byla skrytá.

Kvůli svému úspěchu začal být čím dál víc rozčarovaný a všímal si běžných majetkových rozdílů – byl svědkem toho, jak ti, kteří jsou nespokojení se svým životem, se k sobě navzájem chovají záštiplně a násilně. Bylo mu jasné, že lidé byli lapeni v nekonečném koloběhu bolesti, za který si často mohli sami, a nevypadalo to, že by to nějaké nadějné proroctví dokázalo zlomit. Malzahar brzy přestal cítit cokoliv kromě pocitu prázdnoty a nakonec se vzdal svých smrtelných statků a odešel z Amakry nadobro.

Celé roky putoval po kraji – od obtížně schůdných pustin Malé Sai po rozvaliny staré Shurimy. Jelikož se stranil ostatních, byl konečně sám se svými myšlenkami. Ve svých vidinách spatřoval nejen to, jak bezcitní dokážou lidé být, ale i to, jak moc ještě svět může být zkažený. Jeho bdělý čas začaly sužovat horečnaté vize doprovázené mimozemským šepotem o válce a sváru a nekonečném utrpení.

Putoval daleko, tak daleko, až se písek změnil v sůl. Netušil, že dorazil do Ikacie, do ztraceného města zpustošeného válkami v dobách dávno minulých. Tam, zíraje do hlubin rozeklané propasti, Malzahar otevřel svou nestálou mysl v zoufalé touze po pochopení.

A Prázdnota odpověděla.

Jakýkoliv jiný příběh by zde skončil, ale Malzaharovi se jakýmsi způsobem podařilo přetrvat. To, co se skrývalo v temnotě pod ním, se otřelo o duši zlomeného jasnovidce, byť jen na okamžik, a přesto ta zvláštní a nepoznatelná energie propasti zcela nasytila jeho mysl.

Osamělá postava, která nakonec vyšla z Ikacie, už nebyla pouhým člověkem – byla něčím víc. Malzahar v propasti spatřil klíč ke konci veškerého utrpení, kterého byl za svého smrtelného života svědkem. Uvědomil si, že budoucnost, o které si myslel, že je před ním celou tu dobu skrytá, byla ve skutečnosti vidinou jeho pravého účelu: urychlit svět na cestě k nevyhnutelnému zapomnění. Musel se vrátit k lidu a šířit zprávu o svaté nicotě, která je mileráda přijme – ty ochotné, jakož i ty nevěřící. Stal se zvěstovatelem spásy světa.

Své první učedníky našel mezi kočovníky hluboko v poušti. Pomocí svých nově nabitých sil z Prázdnoty před jejich užaslýma očima rval na kusy samotnou zemi a vyvolával stvůry jako z nočních můr, které odnášely každého, kdo by se odvážil mu odporovat. Za pouhých několik měsíců se mezi kupeckými karavanami začaly šířit podivné zvěsti; zvěsti o mužích a ženách, kteří se dobrovolně obětují neviděným silám, a o silných zemětřasech, které drásají podloží Shurimy a vytvářejí nové pukliny i stovky mil dlouhé.

Během následujících let se Malzaharova legenda rozšířila i do severních přístavů. S tím, jak rostl počet stoupenců „Proroka“, prohlašovali okolní osadníci, že byli svědky zákeřných vidin, které se sápaly po jejich srdcích, a jejich strach začal přiživovat pověrčivost – i houževnatí vesničané z dalekých pustin nyní přinášeli oběti v podobě dobytka, aby si usmířili stvůry z podsvětní Prázdnoty.

Netušili však, že tím jen Malzaharovi pomáhají urychlit příchod konce.

0:00 - Malzahar
4:48 - Prorokova hostina

Other Statistics